Ochranná obuv, určená pro použití v nejrůznějších pracovních podmínkách, je určena především k ochraně chodidel a dolních končetin v případě jakéhokoli rizika mechanického, chemického a tepelného poranění, jakož i znečištění nebo promočení nohou. Dnes se používá na mnoha uzavřených pracovištích a výrobních linkách, stejně jako při práci ve skladech, ve stavebnictví nebo v zemědělství. Analogicky k ochranným oděvům nejde u této obuvi pouze o pohodlí a hygienu uživatele, ale především má chránit před případným poškozením zdraví pracovníka v daném prostředí. Požadavky, které je třeba splnit, jsou stanoveny v nařízení ministra hospodářství ze dne 21. prosince 2005 o základních požadavcích na osobní ochranné prostředky (Sbírka zákonů č. 259, položka 2173). Co je třeba zohlednit při výběru správné obuvi, jaké normy upravují její vlastnosti a jaké typy ochranné obuvi lze rozlišit?
Vlastnosti ochranné obuvi
Ochranná obuv je určena k účinné ochraně chodidel a v některých případech i dolních částí nohou před vnějšími vlivy vyskytujícími se na pracovišti. Tyto faktory by ze své podstaty mohly bez odpovídající ochrany představovat přímé riziko mechanického, tepelného nebo chemického poranění a ohrozit hygienické podmínky na pracovišti. Potřeba pracovní obuvi je striktně dána zdravotními a bezpečnostními předpisy platnými pro dané pracoviště, což automaticky znamená, že pro její používání na pracovišti je nutné, aby byla řádně označena a splňovala specifické normy. Konstrukce bezpečnostní obuvi a materiály použité k její výrobě by měly účinně chránit alespoň proti jednomu a obvykle proti více faktorům současně. Úroveň ochrany poskytované konkrétním párem bot proto úzce souvisí s každým jednotlivým prvkem jejich konstrukce, od celého svršku až po nejmenší detaily, jako jsou ocelové nebo kompozitní špičky, vložky proti propíchnutí v podrážce, reflexní prvky nebo ochrana paty. 
Typy bezpečnostní obuvi
Aby mohla být jakákoli obuv klasifikována jako bezpečnostní obuv a mohla tak být používána ve specifických pracovních podmínkách, je nutné, aby splňovala specifické mezinárodní normy. Podle míry nebezpečí, které se na pracovištích vyskytuje, se tedy obuv dělí na tři základní typy:
Bezpečnostní obuv je nejrobustnější ze všech kategorií bezpečnostní obuvi. Jejími hlavními znaky jsou ochrana prstů pomocí kovových nebo kompozitních špiček, které odolávají nárazům s energií až 200 J. Základní požadavky na bezpečnostní obuv jsou stanoveny v normě EN ISO 20345. Kromě odolnosti proti nárazu může a měla by samozřejmě tato obuv vykazovat i další ochranné vlastnosti specifické pro dané pracoviště. Mezi dobré příklady bezpečnostní obuvi patří CHEMICKY ODOLNÁ VYSOKOODOLNÁ OBUV (https://www.bhp-gabi.pl/p24750,79755-e-s-s5-gumowce-ochronne-lenus.html) odolné vůči chemikáliím, minerálům, rostlinným olejům a dezinfekčním prostředkům nebo odolné vůči olejům, benzínu a vybavené antielektrostatickou podrážkou.
Ochranná obuv, což je další kategorie obuvi, která chrání nohy při práci, vykazuje rovněž podobné vlastnosti jako bezpečnostní obuv, ale v tomto případě byla pevnost špičky omezena na nárazy do 100 J. Norma, kterou by měla obuv označená jako bezpečnostní obuv splňovat, je EN ISO 20346.
Pracovní obuv, často označovaná také jako pracovní obuv, má některé ochranné prvky, ale v mnoha případech nebyla vybavena speciálními krytkami prstů, které by chránily prsty před zraněním způsobeným předměty, které na ně spadnou. Norma, která specifikuje požadavky na pracovní obuv, je EN ISO 20347. Mezi tímto typem obuvi se mnohem častěji setkáme s obuví určenou pro práci v potravinářském průmyslu, kde bývá prioritou nepromokavá nebo vysoce sterilní a hygienická obuv. Dobrým příkladem může být obuv COFRA BRC-KEVIN PROTECTION SHOES (https://www.bhp-gabi.pl/p3170,buty-ochronne-cofra-brc-kevin.html) a více vestavěná obuv BF-PCVCZS W FILT SHOES (https://www.bhp-gabi.pl/p3152,buty-filcowe-bf-pcvczs-w.html).
Všechny výše uvedené typy obuvi s ochrannými prvky lze dále rozdělit podle materiálu použitého při jejich výrobě. Tím získáme obuv třídy I, vyrobenou z usně a jiných materiálů s výjimkou obuvi celopryžové nebo celoplastové, a obuv třídy II, vyrobenou výhradně z pryže (plně vulkanizovanou) nebo celoplastovou, a tedy tvarovanou zcela, bez jakéhokoli šití nebo lepení.
Označování bezpečnostní obuvi
Je vhodné vědět, že v rámci bezpečnostní obuvi odpovídající normě ISO 20345 existuje šest základních kategorií, které definují specifické vlastnosti dané obuvi. Kromě v normě povinných podešví odolných proti nárazům do 200 J existují v rámci každé kategorie další povinné vlastnosti. Kategorie SB je tak přiřazena obuvi s dodatečnou odolností proti olejům, benzínu a jiným organickým rozpouštědlům. Další kategorie, S1, byla rozšířena o nutnost zabudované paty, antielektrostatické vlastnosti a absorpci energie v oblasti paty. Kategorie S2 je nadstavbou nad požadavky S1 v podobě prodyšnosti a absorpce vody. Kategorie S3 je obohacena o antipiercingové vlastnosti, které se u obuvi kategorie S4 neobjeví. Vodopropustnost u ní také nenajdeme, a to z toho důvodu, že obuv kategorie S4 je zcela nepromokavá. Kategorie S5 je rozšířením kategorie S4 o vlastnosti proti propíchnutí. Podobné označení platí i pro bezpečnostní obuv (zde byl symbol S nahrazen symbolem P). V závislosti na požadavcích pracoviště se navíc mezi označeními mohou objevit symboly označující odolnost obuvi vůči specifickým faktorům. Podle obecně přijaté klasifikace písmeno P znamená odolnost proti propíchnutí, A - antielektrostatická obuv, C - vodivá obuv, I - elektroizolační obuv, HI - přítomnost izolace spodku obuvi proti teplu, CI - izolace spodku proti chladu, E - obuv pohlcující energii v patní části. WR a WP jsou symboly pro nepromokavost, WRU pro propustnost a nasákavost vody, HRO pro odolnost podešve proti kontaktu s horkou půdou, CR pro odolnost svršku a všech částí obuvi proti proříznutí, M pro ochranu metatarsů, AN pro ochranu kotníků a FO pro odolnost podešve proti dieselovým motorům.
